Všeobecně používaný pojem „základová deska“ vlastně není v tomto případě úplně správný. Pokud by se jednalo o základovou desku, tak by byl beton daleko silnější (jedná se o jinou konstrukci). Zde se jedná o podkladní beton, který je na základových pasech. Podkladní beton tloušťky nějakých 15 cm roznáší váhu celého domu na ztracené bednění a základové pasy, které jsou v nezámrzné hloubce, v tomto případě na skále.
Po dokončení odpadů, sítí atd. se terén dosypal kamenivem frakce 0/32. Kamenivo se objednává na tuny, potřebné množství se nejlépe vypočítá objemově. Kamenivo zvibrováním slehne o nějakých 20 – 30%, takže s tím je potřeba počítat. V mém případě bylo nutné objednat 15,5 * 8 (velikost domu) * 0,25 (vrstva kameniva) * 1,25 (rezerva pro zhutnění) * 1,5 (hmotnost 1 m3 kameniva) ≈ 60 tun materiálu. Lepší je objednat o trochu víc (kamení není zas tak drahé), než pak před betonáží řešit, že chybí tuna materiálu.
Bagrista nevezl a nahrubo rozhrnul štěrk do prostoru. Poté jsem ho kovovými hráběmi rozhrnul do roviny a vibrační deskou uhutnil. Hutnilo se celkově asi 20 – 30 cm štěrku ve dvou vrstvách. Pokud je vibrační deska na rovině, docela dobře se s ní manipuluje. Vibrační motor ji tlačí pomalu dopředu a podklad krásně sesedá.
Po dokončení podkladu se nanosily „kari sítě“ 150x150x8 3×2 m. Ty jsou položeny krajem na ztracené bednění, které má vyřezanou vnitřní příčku. Po celé ploše jsou podloženy kusy betonu ze ZB. Sítě jsou přeloženy alespoň přes dvě oka a svázaný dráty. Sítě navíc navazují na roxory, které vystupují ze ZB z předchozího kroku. Teď už chápu, proč se dá půjčit elektrický vazač drátu – ne že by bylo vázání drátu nějak extrémně složité, ale je to taková blbá práce vesměs v kleče. Doporučuji použít nákoleníky, připravené vázací drátky pro armování (pytlové úvazky) a speciální vázací nástroj. Jeho cena je od nějakých 200 Kč a znatelně urychlí práci. Rozhodně to ale není nic, co by se nedalo zvládnout.
Dále bylo nutné opravit od bagru poškozené ZB a vyrovnat případné nerovnosti ZB. Výška betonu navíc bude cca 4 cm nad „ztracenkem“. Na to jsem použil nehoblované stavební dřevo – prkna nějakých 2,5 * 12 cm, které jsem svěrkami připevnil k ZB, vyrovnal do roviny podle nivelačního přístroje a přidělal pomocí natloukacích hmoždinek. Protože dřevo vystupuje pouze několik málo centimetrů nad ZB není tlak betonu tak velký a není tedy potřeba dodatečné zapírání, vyztužování a podobně.
Na den betonáže byly domluveni 3 lidi + já. Celkem tedy parta čtyřech lidí, plus obsluha pumpy. Díky použití pumpy to byl počet tak akorát, nikdo nechyběl, nikdo nepřebýval. Pumpa byla objednána kvůli špatné dostupnosti zadní části domu – bylo by nutné vyrábět nějaké koryto, nebo beton pádlovat několik metrů. Navíc asi dva dny před betonáží najely bagry a rozhrabaly příjezdovou cestu k parcele – dokončuje se zde silnice. Díky pumpě je celá práce rychlejší a není potřeba zástup lidí.
Největší strach jsem měl z udržení roviny uprostřed desky. Kraje jsou „obedněné“ na rozměr, ale uprostřed není nic, čeho by se přímo dalo přímo chytit. Nakonec to vše dobře dopadlo, a nebylo to ani nijak složité. Koupil jsem 3 metry dlouho stahovací lať s vodováhou. Jeden člověk obsluhoval hadici u pumpy, druhý člověk s kovovými hrabičkami dorovnával a posouval beton kde bylo potřeba a dva lidi dělali rovinu pomocí latě.
Postupovalo se podél dlouhé stěny nejdříve na jedné straně a poté na druhé straně. Jedna půlka latě se opírala o stěnu, druhá se táhla po betonu a průběžně se kontrolovala vodováha. To se udělalo na obou stranách a uprostřed se beton srovnal podle výšky již vyhlazené desky a rovina se držela pomocí vodováhy.
Celkově padlo na desku nějakých 18-19 m3 betonu C16/20 s jemnějším kamenivem (frakce 8 mm). To odpovídá tloušťce cca 15 cm. Zbytek z pumpy a mixu se použil na vytvoření základu pro nádrž na dešťovou vodu. Tam jsem plánoval sílu desky nějakých 20 cm, ale betonu nakonec bylo o něco víc. Nádrží se bude zabývat samostatný článek.
Povrch desky je víceméně rovný, větší nerovnosti (zejména od stahovací latě) se dorovnaly trapézovou stahovací latí. Ta je slabší, lehčí a na jedné straně užší. Když se položí na beton téměř bokem, tak ho pěkně vyhladí. Okolo trubek na odpady se beton vyhladil obyčejným nerezovým hladítkem.
Druhý den po betonáži, když je beton již částečně vytuhlý, je možné odstranit bednění a dorovnat případné nepřesnosti na desce buď kusem betonu, nebo brusným kotoučem v rozbrušovačce. Dále jsem odstranil chráničky okolo odpadů – trubky jsou rozříznuté a přelepené izolepou – stačilo poklepat kladivem a vytáhnout kleštěmi. Písek vysaju vysavačem. Pokud svítí slunce a je teplo, je nutné desku kropit, aby nedocházelo k popraskání betonu.
Nyní musí beton pořádně vyzrát a poté se bude navařovat izolace…
Dobrý den, mám otázku. V rámci rekonstrukce budeme dělat novou betonovou podlahu ve sklepě, odkopaném pod základy. Není to tedy totéž co zde v tomto článku popisujete, ale některé věci jsou shodné. K Vašemu užitečnému článku mám otázku: Proč se dávají ty větší chráničky kolem potrubí, která vykukují směrem vzhůru z betonu? /To jsou ty chráničky zalepené izolepu/. Nechápu to, když se pak ty chráničky vytáhnou, tak zůstane mezi trubkou a utuhlým betonem kolem ní spára. K čemu je to dobré? Vždyť tam tou spárou může zatékat. Či se ta spára pak nějak dobetonuje? Nebo čím se vyplní?
Takhle nám totiž bude ve sklepě trčet z podlahy příprava na kanálek, který bude odvádět vodu z podlahy, kdyby se sklep náhodou zalil vodou /při havárii z bojleru, pračky atp./. Jenže kdyby byla kolem té odpadové trubky v betonu spára a sklep se zaplavil vodou, tak to nepoteče jen do kanálku, ale spárou až do podloží štěrkového podsypu. Prosím vysvětlete mi ten smysl.
Děkuji, S.Skaláková
Peťan: Ty chráničky jsou v „desce“, ne finální podlaze. Tedy cca ještě asi 20 cm pod finální podlahou, třeba pod tím kanálkem. Je to kvůli tomu, aby hrdlo trubky bylo možné napojit pod úrovní desky. V opačném případě by se hrdla trubek musela umisťovat do přesné výšky. Když by se umístily vysoko, tak by byl problém s napojením – uřízlo by se hrdlo a musela vy se vložit přesuvka (která je ale dost velká). Takhle je možné ještě pod úrovní desky dát třeba koleno.
Po napojení odpadů se to pak samozřejmě třeba zabetonuje a přes vrch se to zaizoluje. V článku Vnitřní odpady jde vidět, jak potrubí vystupuje z desky. Na tamtěch fotkách bohužel není vidět finální izolace. U některých průchodů jsem musel ještě okolo odsekat kousek cihel, aby bylo možné navařit/nalepit izolaci.
Jako izolaci jsem používal lepenku, kterou jsem izoloval základy a polymerovou izolací od Hasoftu.
Myslíš, že by mohlo být heftování svářečkou rychlejší než to vázat?
Peťan: Když si vezmu, jak je problémový tahat po sítích nějakej kabel, tak si myslím že je to vázíní jednodušší. Já jsem používal místo samotného drátu pytlové úvazky.