Budicí vinutí motoru se sériovým buzením je zapojeno v sérii s vinutím kotvy. K rozběhu i k řízení otáček se používá předřazený stavitelný spouštěcí odpor. Veškerý proud kotvy protéká i budicím vinutím a je tedy stejně velký.
Motory se sériovým buzením mají ze všech stejnosměrných motorů největší rozběhový moment. Při rozběhu bez zatížení postupně klesá proud a slábnutí budicího pole podporuje další nárůst otáček.
Motory se sériovým buzením se při běhu naprázdno přetočí.
Motory se sériovým buzením nesmějí být spojovány se zátěží plochými řemeny, protože plochý řemen snadno spadne.
Při nárůstu zatížení motoru se sériovým buzením narůstá společný proud v kotvě i budicím vinutí, klesají otáčky a narůstá točivý moment. Otáčky motoru se sériovým buzením jsou velmi závislé na zatížení. Pokles otáček motoru se sériovým buzením při nárůstu zatížení je zvláště veliký, je-li motor v provozu se spouštěcím odporem. Při nárůstu proudu se pak ještě zmenšuje napětí o úbytek na spouštěcím odporu. Otáčky poklesnou, protože kotva musí vytvářet menší protisměrná napětí.
Motory se sériovým buzením se používají především pro pohon vozidel, počínaje elektrickými nákladními kárami, přes tramvaje a trolejbusy až po elektrické lokomotivy. Je-li stator motoru vyroben z elektroplechů, pracuje motor se sériovým buzením i na střídavý proud.
Spouštění motoru
V okamžiku spouštění je proud omezen pouze malým odporem kotvy a statoru. Motor se musí tedy rozbíhat přes spouštěč, případně pomocí tyristorové regulace.
Regulace otáček
- Napájecím napětím (reostatem, nebo elektronickou regulací)
- Přepínáním odboček budícího vinutí