Nádrž na dešťovou vodu II

Během hrubé stavby stále pomalu pokračuji s budováním nádrže na dešťovou vodu. V podstatě se skládá z materiálu, který zbyde, nebo je společný i pro jiné části stavby. Toto platí zejména pro beton a betonářskou výztuž (roxory, kari sítě). Samozřejmě je dost věcí, které je potřeba koupit samostatně. Ale to by bylo potřeba i u klasické nádrže.

Další etapa započala asi 3 měsíce po vytvoření horní krycí desky. Nikam jsem nespěchal, tak jsem v nádrži nechával podpěry dost dlouho. Ty jsem uvnitř nádrže rozšrouboval a postupně vytahal. Dřevo vystavené takovou dobu vlhkosti už úplně nevoní…

Během betonování stropu nad 1NP zbyl beton tak akorát, aby se na dně jímky vytvořila šikmá plocha, po které bude stékat voda do jednoho místa. Spád je asi 10 cm přes celou délku nádrže (necelé 3 m).

Během betonáže věnce pod pozednice jsem ze zbylého betonu udělal vyvýšený vlez. Ten jsem nejprve vyrobil ze zbylých Velox desek (pozor, je potřeba je vyztužit, samy beton neudrží!!!), vložil nějaké zbylé železo a zaházel betonem, který zbude v pumpě a již nejde přečerpat. Je skoro až zbytečně silný, ale odpadl problém „kam se zbylým betonem„. Sice je teoretická možnost nechat ho odvézt zpět do betonárky, nebo ho kydnout někde na zem a rozhrabat. Ale když už je zaplacený…

Na vršek nádrže jsem koupil plastový poklop s otvorem 50 x 50 cm. Vychází akorát a nevypadá špatně. Ten jsem jednoduše přivrtal na několik hmoždinek do betonu. Mezi poklop a beton nádrže jsem natlačil butylový tmel. Ne teda že by bylo nutné to nějak zvlášť utěsňovat, ale nerad bych, aby se mi v nádrži topili pavouci a jiná havěť.

Další části nádrže už budou na materiál více specifické a bude tedy nutné objednávat přímo konkrétní materiál.

Přívod/vývod vody; technologie

Do jímky bude zavedena voda z okapů přes geigery (lapače střešních nečistot). To je provedeno jednou trubkou KG 125 mm, která ústí do boku jímky. Proti přeplnění je zde ještě jedna trubka, která sahá svým hrdlem až nahoru pod strop (na obrázku výše ještě není dokončen přepad na trubce) – to bude přepad do vsaku, který se vyrobil zároveň s instalací zemního kolektoru. Jednoduše se KG trubka navedla do kolektoru, kde jsem ji prodloužil drenážní hadicí. V případě přetečení nádrže bude zaplavena jedna část zemního kolektoru.
Dále jsou zde hadice pro přívod čisté vody (dopouštění) a vývod do domu. V chráničce bude veden kabel pro čerpadlo, případně hlídání hladiny apod. Hadice jsou proti poškození umístěny v chráničkách. Prostup je „utěsněn“ univerzální maltou Unimalt ZMR11.

Vyrovnání povrchu jímky

Povrch je potřeba vyrovnat. Ztracené bednění není úplně rovné, jsou zde mezery atd. To samé platí pro spodek i vršek nádrže. Na stěny je tedy nanesena vrstva flexibilního lepidla spolu s perlinkou. Rohy jímky jsou přeplátovaná dvěma vrstvami perlinky. Povrch se tím vyhladí pro nanesení hydroizolační vrstvy. V podstatě se jedná o zbylé věci ze zateplení domu.

Hydroizolační vrstva

Nejdůležitější části jímky je hydroizolační vrstva. Jak již bylo řečeno dříve, lze ji provést několika způsoby. Já jsem zvolil variantu, kdy bude na vnitřní stěny jímky natažena dvousložková hydroizolační vrstva.
Po pravdě řečeno, před samotnou realizací jsem začínal být trochu skeptický a trošku jsem se tloukl do hlavy, že jsem hydroizolaci neudělal dříve třeba z jezírkové fólie…Nebo že jsem rovnou nekoupil hotovou nádrž. Přecejenom, matlat se s nějakou chemií v uzavřeném prostoru není úplně ideální. Navíc s nejistým výsledkem.

Ale naštěstí vše dobře dopadlo. Koupil jsem hydroizolaci od Hasoftu – „Lepenka v kýblu„. Jedná se o dvousložkovou polymerovou izolaci – je zde sypká složka (25 kg), která se v určitém poměru smíchá s kapalnou složkou (9 kg). Výsledná hmota je docela hustá, ale je možné ji nanášet válečkem. Na moji nádrž akorát vyšlo jedno 34kg balení. Cena okolo 3000 Kč není zas tak špatná.

Pracoval jsem víceméně podle návodu – namíchal dvě složky podle daného poměru. Míchal jsem několik dávek, abych je stihl zpracovat. Na mírně navlhlý povrch jsem válečkem nanesl jednu vrstvu. Do rohů jsem vkládal těsnící pás, taktéž od Hasoftu. Mimochodem, opět se jednalo o materiál, který jsem kupoval i na jinou část domu – koupelny. Sice bych ho normálně nekupoval větší roli, ale takhle se to vzalo při jednom.

Další den, po vytvrzení první vrstvy jsem nanesl druhou vrstvu kolmo k té první. Povrch je poté takový hrubý, cementový s narůžovělou barvou.
Nádrž jsem poté nechal několik dní pomalu vysychat. Izolace potřebuje nějaký čas být ve vlhkém prostředí, aby správně proběhly všechny chemické reakce – je to vlastně stejné jako u zrání betonu.

Jak jsem psal v jednom z předchozích odstavců – ze začátku jsem byl trochu skeptický, jestli jsem neudělal krok špatným směrem. Bál jsem se, jestli to bude těsnit, jestli jsem zbytečně neutratil peníze za něco, co ve výsledku nebude fungovat. Ale po prvním dešti a měsíci bez srážek se to ukázalo v plné kráse – voda nikam nemizí, hladina neubývá. Přepad funguje tak jak má a nádrž nepřetéká. Jediné co bych udělal jinak je velikost nádrže – nádrž na dešťovku není nikdy dost velká. Zvlášť v aktuálním podnebí, kdy přijde jeden den „plavák“, naprší i přes 200 mm srážek a pak je další měsíc sucho. Z jedné střechy pak naprší třeba 20 m3 vody, ale většina odteče přepadem do vsaku. Teď bych dělal nádrž alespoň 10, nebo i klidně více m3. Bohužel, na začátku to vyšlo tak jak to vyšlo – den před betonáží desky bagrista dělal co mohl. Cena nádrže se se zvětšujícím objemem příliš nezvětšuje – stačí pár kousků ztraceného bednění, trošku betonu a ta hydroizolace.

Poslední fází bude zprovoznění technologie pro nádrž. Bude zde ponorné čerpadlo, které bude do technické místnosti čerpat vodu. Tam bude snímání tlaku, expanzní nádoba a filtrace. Voda bude použita pro splachování WC, vývod na kohoutek do garáže a za dům – tedy vesměs na zalévání. Možná by bylo lepší řešení s domácí vodárnou. Třeba na Aquatopshopu je mají od nějakých 4000 Kč a člověk by s tím nemusel nějak složitě laborovat.

Zatím používám pouze ponorné čerpadlo, které ručně vložím do nádrže a zalévám s ním zahradu. Při jednom zalévání se spotřebuje třeba 150 l vody. Cenově to třeba není nějaká extra zátěž, ale na druhou stranu je to pitná voda, která se musí nějakým způsobem ošetřovat, dopravit atd… Že by mi to začínalo myslet ekologicky? 🙂