Tento článek volně navazuje na článek Zapojení zásuvek, prodlužovaček atd.. Ne každý je zdatný natolik, aby si byl schopný vyrobit prodlužovačku svépomocí. Každopádně by toto mělo být pouze doména elektrikářů a i ten by jakožto na výrobek měl poskytnout nějakou záruku, ručit za její kvalitu, správné zapojení atd. Jednoduše – mělo by to mít nějaký papír. Je to výrobek jako každý jiný.
V tomto článku bych chtěl shrnout několik důležitých věcí, které by měl člověk před nákupem/výrobou prodlužovačky vzít v potaz.
Typ kabelu – určení prodlužovačky
Nejdůležitějším kritériem pro nákup prodlužovačky je její předpokládané použití. Je potřeba si uvědomit, v jakém prostředí se bude používat. Pokud bude prodlužovačka 100% svého času ležet za televizí, kde do ní bude připojená pouze 100W televize a nabíječka k telefonu, nemusí být příliš mechanicky odolná. Na druhou stranu, pokud bude prodlužovací kabel používaný na stavbě, nebo v průmyslu, kde bude vystaven prachu, mechanickému namáhání a třeba i částečně vodě, musí být daleko odolnější.
Některé prodlužovačky mohou mít vícevrstvý kabel – na povrchu je např. žlutý a pod povrchem červený. Při jeho poškození (odření) je vidět červená barva. To by mělo být varováním před jeho dalším používáním.
Na kabelu/prodlužovačce vždy musí být uvedený typ použitého kabelu a jeho průřez!
- Pro běžné použití v domácnosti stačí PVC kabel (např. H05VV-F).
- Pro použití venku, nebo na stavbě je potřeba robustnější kabel (např. gumový H05RN-F).
Provedení vidlice/zásuvky
Neméně důležitou částí prodlužovačky je provedení vidlice a zásuvky. Na domácí použití vyhoví zřejmě obyčejná plastová vícezásuvka, tzv. „jezevčík“. Jeho mechanická odolnost není nijak vysoká, ale pokud není extrémně namáhaný, nebude s tím asi problém.
Na venkovní použití, do dílny a na stavbu doporučuji spíše pogumované koncovky. Některé splňují i vyšší krytí (IP) proti vodě a prachu. V tomto případě je však nutné myslet na to, že těsnost je zaručena pouze v případě použití vhodné zásuvky i vidlice s těsněním. A bohužel platí, že i z vnějšku robustní vidlice se může po pádu z malé výšky poškodit.
Pozor na příliš hluboké zásuvky. Je to doména spíše robustnějších zásuvek s vyšším krytím. Do nich pak nelze zapojit třeba úhlové vidlice (typ používaný např. na rychlovarné konvici)
Další věcí jsou bezpečnostní krytky/clonky zdířek. Jsou osazené na téměř všech zásuvkách. Bohužel někdy je jejich provedení tak ošizené, že po několika použitích už nejde vidlice zasunout a často pak i vysunout. Toto platí dvojnásob třeba v prašném prostředí, kdy s tím člověk akorát zápasí.
Délka prodlužovačky
Dalším kritériem při výběru by měla být potřebná délka kabelu. Ne vždy platí „čím delší, tím lepší“. Pokud potřebujete posunout lednici o dva metry je zbytečné kupovat 20m prodlužovačku. Navíc to není ani cenově výhodné. Hmotnost dlouhého kabelu už docela znát (zejména při smotávání) a je snadnější takový kabel zamotat.
Pokud potřebujete delší prodlužovačku, je lepší sáhnout po navíjecím bubnu. Buben je však nutné při větším zatížení celý rozmotat, jinak může dojít k jeho přehřátí. Kvalitní bubnová prodlužovačka by vždy měla mít tepelnou pojistku! Samozřejmě, neplatí to, pokud bude odebíraný výkon zanedbatelný – třeba nabíječka telefonu. Na bubnu s kabelem by mělo být uvedeno od jakého výkonu je nutné ho celý rozmotat.
I když by se prodlužovačky neměli příliš řetězit, je v praxi dobré mít třeba kvalitní 25m buben a několik kratších (třeba pětimetrových) prodlužovaček, které se do bubnu zapojí. Některé spotřebiče jako vrtačky mají už samy o sobě dostatečně dlouhý přívodní kabel, takže není potřeba „mezikus“.
- Vybírejte prodlužovačku, která délkou vyhovuje předpokládané aplikaci.
- Někdy je lepší mít dvě kratší (např. 2 x 10 m) než jednu 20m prodlužovačku.
- Delší prodlužovačku (např. nad délku 10 m) je výhodné mít bubnovou.
Průřez kabelu
Průřez kabelu jde ruku v ruce s jeho cenou. Někdy se lze setkat s opravdu ošizenými kabely průřezu třeba i 0,5 mm2. Na prodlužovačku jakékoliv délky je toto opravdu málo. Doporučuji prodlužovačky s kabelem o průřezu nejméně 1,5 mm2 (pro méně náročné spotřebiče a krátkodobé odběry), ideálně s průřezem 2,5 mm2 (větší odběr, trvalé zatížení). Čím delší kabel, tím je lepší jeho větší průřez. U prodlužovaček na 230 V se v podstatě nelze setkat s průřezem větším než 2,5 mm2. U prodlužovaček na 400 V/16 A je minimum 2,5 mm2, ale je možné se setkat i s průřezem 4 mm2 a 6 mm2 (32A).
Pozor, veškeré výše uvedené průřezy platí pro měděné vodiče. Bohužel, existují i levné prodlužovačky s poměděnými hliníkovými vodiči. Kromě toho, že jejich mechanická odolnost je menší, kabel se více zahřívá.
Směrodatná by měla být proudová hodnota, která je uvedena na prodlužovačce jako celku (ne pouze na vidlici, kde je většinou 16 A). Běžně se lze setkat s prodlužovačkami, které mají maximální povolený proud třeba pouze 6 A (prodlužovačka 20 m, průřez 1 mm2). Proud ale není žádnými prostředky omezený, takže pokud se do ní připojí spotřebič s větším odběrem, může nastat problém. Z logiky věci vyplívá, že taková prodlužovačka by třeba na napájení televize (řádově 200 W – 1 A) stačila. Ale při provozu se prodlužovačka zahřívá a v případě přetížení/zkratu spotřebiče nemusí předřadný jistič vypadnout a může dojít k požáru.
Zajímá vás, jaký kabel snese jaký proud? Koukněte na článek Výpočet zatížení kabelu.
- Ideální průřez pro prodlužovačku na 230 V (16 A) je 2,5 mm2.
- V méně náročných aplikacích (malé zátěž, krátkodobé zatížení) lze použít i průřez 1,5 mm2.
- Pro prodlužovačku 400 V, 16 A určitě minimální průřez 2,5 mm2.
- Pro prodlužovačku 400 V, 32 A průřez 6 mm2.
- U delších kabelů je lepší větší průřez.
- Na prodlužovačce/kabelu by měl být vždy uveden průřez vodičů v mm2 a ideálně i maximální proudová, nebo výkonová zatížitelnost.
Typy prodlužovaček – napětí, počet vodičů
Běžné prodlužovačky mohou být na 230 V, nebo na 400 V.
V případě 230V prodlužovačky platí, že vždy musí mít všechny tři vodiče (L, N, PE). V pohyblivém kabelu nikdy neexistuje vodič PEN (společný pracovní a ochranný vodič). Vždy je zde pracovní vodič N a ochranný vodič PE. Sice existují prodlužovačky pro zařízení II. třídy (nemají uzemňovací kolík, stačí tedy pouze 2 vodiče), ale těm se doporučuji vyhnout.
- Prodlužovačka na 230 V musí mít vždy 3 vodiče (L, N, PE)
V případě 400V prodlužovačky existují v podstatě 3 možnosti. Prodlužovačka 5kolík – 5 kolík, prodlužovačka 4kolík – 4 kolík a prodlužovačka/přechodka 5kolík (samec) – 4kolík (samice).
U první varianty je vždy kabel s pěti vodiči, u dalších dvou variant stačí pouze 4 vodiče. Při použití 4kolíkové zásuvky lze připojit pouze spotřebiče, které ke svému chodu nepotřebují nulový vodič. Tedy typicky 3f motory.
- 5kolík > 5 kolík – vždy 5 vodičů (L1, L2, L3, N, PE)
- 4kolík > 4 kolík – stačí 4 vodiče (L1, L2, L3, PE*)
- 5kolík > 4 kolík – stačí 4 vodiče (L1, L2, L3, PE*)
- * PE je vždy pouze ochranný vodič a nesmí se používat jako pracovní!
Prodlužovačku/přechodku 4 kolík > 5 kolík není povoleno vyrábět, může být životu nebezpečná! Varianta, kdy je třeba zdířka „N“ ponechána nezapojená je nebezpečná jak pro spotřebič, tak pro obsluhu. Jednou z možností je osadit rozvaděč s proudovým chráničem, kde bude 4vodičový rozvod TN-C rozdělen na 5vodičový TN-C-S. A následné osazení 5 kolíkové zásuvky.
Revize/kontrola prodlužovačky
Je zcela jasné, že v drtivé většině případů na domácí prodlužovačku nikdo revize dělat nebude. Přitom jde o jedno z nejvíce exponovaných elektrických zařízení. Při mechanickém namáhání může dojít nejen k viditelnému mechanickému poškození kabelu, vidlice a zásuvky. Ale jednoduše i k vytržení pouze ochranného vodiče. Prodlužovačka potom principiálně svoji funkci plní, ale absence ochranného vodiče je životu nebezpečná.
Přesné intervaly kontrol definuje norma… V reálu je dobré alespoň jednou za čas nechat prodlužovačku zkontrolovat revizním technikem, nebo alespoň elektrikářem, který je schopný změřit jednotlivé vodiče. Revizní technik kromě jejího fyzického stavu prověří a zhodnotí izolační stav a impedanci (odpor) jednotlivých vodičů. Snadno tedy přijde na poškozený, nebo přerušený vodič.
Na obrázku níže je nevhodně zvolený PVC kabel (H05VV-F) prodlužovačky, která byla namáhaná ohybem na jednom místě. Poškození vnitřní izolace vodičů způsobilo zkrat a přerušení „N“ vodiče. Zařízení pak sice nefunguje, ale stejně do něho jde fáze. Poškození se z vnějšku projevilo pouze malou černou dírkou na plášti kabelu – nebezpečně poškozená izolace. Po rozříznutí izolace je možné vidět poškozené vodiče. Dalo se tomu předejít zvolením vhodnějšího gumového kabelu (H05RN-F, nebo H07RN-G) a odlehčením často namáhaného místa.
V UNI HOBBY prodávají oranžovou cca 10m prodlužovačku jen se dvěmi vodiči – N a L. Kolík (PE) je v luftu, vůbec není zapojen.
Tuším, že na ní dokonce byla certifikace ESČ a CE.
Jak si tohle mám vysvětlit? Pan „odborný prodavač“ mi řekl, že je to v poho a že jí klidně mohu použít k jednofázové stolní kotoučové pile (2kW)
Děkuji.
Peťan: Pokud lze do takovéto prodlužovačky zastrčit vidlici která má kolík, tak je to určitě špatně. Vyhnul bych se tomu…
Pěkný výborně podrobně zpracovaný článek.
Jsem vyučený i v oboru elektrikář, sehnat slušnou prodlužovačku na 230V je celkem problém.
Všechny Supermarkety nabízejí různé provedení délky, navijáky, jištění atd. Jen ten průřez je zoufalý, většinou jen 1,5. Větší průřezy nejsou běžně k sehnání. Proto skoro všechny kabely si raději vyrábím(2,5 – 4). Důležité je také při práci vždy kabel vymotat z cívky. Hlavně svářečky, levnější invertory s namotanou prodluškou neumý vařovat(indukční zátěž, účiník na prt atd.), nebo to i odskáčou koncový tranzistory.
Jiří Martinek
Peťan: Přesně tak. Vesměs je to s prodlužovačkami tragédie. Taky si prodlužku radši udělám sám, sobě na míru. Ale třeba ten buben od Schneideru je docela solidní. Je to průřez 2,5, takže není vždy nutné ho rozmotávat celý (třeba do připojeného výkonu 1 kW). Kdyžtak to má tepelnou pojistku.
Ahoj,
Prvně, moc díky za to, co děláš!
Existuje nějaká klasifikace „kvality kabelů“? Kde zjistím, že kabel „VVF“ je horší oproti „RNF“, když s nimi nemám žádnou zkušenost?
Díky, Jonáš
Peťan: Díky 🙂 No, není to o kvalitě kabelů, ale spíše o tom, že na každou aplikaci se hodí něco jiného. Kabel k míchačce má trochu jiné požadavky než prodlužka hozená za televizí. Harmonizované kabely jsou označeny takto např.: https://www.tme.eu/cz/news/library-articles/page/41461/znaceni-vodicu-podle-harmonizovanych-norem/
Pak je spíše potřeba projít katalog výrobce a hledat vhodný kabel podle parametrů, nebo kouknout do datasheetu. Třeba Lapp-kabel vyrábí spoustu druhů kabelů, ale hromada jich není harmonizovaných, takže se neřídí tímto klíčem.