Ještě před stavbou základů jsem myslel, že desku (podkladní beton) budu šalovat extrudovaným polystyrenem a že s tím pěkně vydupu… Jenže problém je následné napojení hydroizolací. Sice ne neřešitelné, ale komplikované napojení u polystyrenu. Rozhodl jsem se tedy vylít podkladní beton do ztraceného bednění a hydroizolaci nalepit na něj. Tepelná izolace bude jako další vrstva směrem ven.
Při izolování podkladního betonu jsem nechával přesah izolace asi 20 centimetrů. Tento přesah jsem rovnou natavil na svislou část ztraceného bednění. Během hrubé stavby několikrát do domu pršelo a voda z plochy často šla přímo na cihly. Takže spodní řada cihel byla nějakou dlouhou dobu vystavena větší vlhkosti. Po vyzdění stropu a nakonec i po vybudování střechy do domu již neprší a proudící vzduch cihly vysušuje. Neříkám, že jsou cihly za pár týdnů suché, ale už nestoupá jejich vlhkost tím, že jsou ponořeny do dešťové vody.
Před terénními úpravami bylo nutné zaizolovat spodní část domu. V tzv. zpětném spoji je spojena vodorovná hydroizolace s hydroizolací svislou, která je natavena od ztraceného bednění nad cca 30 cm nad finální terén. Tento detail zamezí vnikání vlhkosti do obvodového zdiva jak z podkladního betonu, tak z okolního prostředí těsně nad terénem.
Nejprve bylo nutné na první řadu cihel nanést asfaltovou penetraci. Použil jsem stejnou jak u podkladního betonu.
Nejdříve jsem myslel, že budu izolaci natavovat přímo z role, ale pás je moc těžký na to, aby bylo možné jej rovně rozvinovat. Nařezal jsem z něj tedy pruhy cca 1*0,5 m a ty se postupně jeden vedle druhého natavovali na zeď samostatně. Jednotlivé pruhy se samozřejmě musí překrývat, povrch již natavené lepenky se musí předehřát a musí se postupovat opatrně, aby nedošlo k propálení izolace, nebo nějakému většímu nechtěnému tavení. Spodek domu je pak pěkně celistvý a odolný proti vlhkosti.
Následovat bude tepelná izolace soklu, nopová fólie a drenáž okolo celého domu.