Cívka je izolovaný drát navinutý na jádře (kovové, feritové, vzduchové, …) kterým může protékat el. proud.
Pokud cívkou protéká el. proud, vytváří se v cívce magnetické pole.
Cívka klade velký el. odpor (impedanci) střídavému proudu a malý odpor stejnosměrnému proudu.
Cívky se také používají jako rezonanční obvody ve vf-technice, k transformování napětí – transformátory
Náhradní schéma se skládá z
- Cívky – samotná cívka (mag. indukce)
- Rezistoru – el. odpor vinutí (rezistence)
- Kondenzátoru – kapacity vinutí a přívodů (kapacita)
Veličiny
| Magnetomotorická síla Θ [Fm] |
|---|
| Součin intenzity proudu I a počtu závitů se nazývá magnetomotorická síla (magnetické oběhové napětí, magnetické napětí) Θ [Fm]
Θ = I * N [A – ampérzávity; A, ks – počet závitů] |
| Magnetický tok Φ [Wb] |
|---|
| Celkové magnetické pole cívky označujeme jako magnetický tok Φ.
Φ = U . t [Wb; V, s] |
| Magneticá indukce B [T] |
|---|
| Cívka má tím intenzivnější silové účinky, čím větší má magnetický tok a čím menší je plocha, kterou mag. tok prochází. Jednotkou magnetické indukce je tesla (T) neboVoltsekunda na metr čtvereční (T = V*s/m2)
B=Φ/A [T; Wb, m2 – průřez jádra] |
Spojování cívek
Při spojování cívek sériově se jejich hodnoty sčítají. Při spojování cívek paralelně je jejich hodnota rovná převrácené hodnotě součtu převrácených hodnot jednotlivých cívek.
