Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Taktovací relé – MKO

3

Do budoucna plánuju (už ne) dodělat si na Pežota vyhřejvání zrcátek, páč tuto vymoženost výrobce do mýho auta nenamontoval. K tomu bude potřeba kromě nějakej topnej spirály (kterou udělám z rezistorů) taktovací relátko. Ono by to vlastně šlo i bez toho, ale proč si nedopřát „luxus“ a udělat automatický vypínání třeba po dvou minutách 🙂 Konečně, na zadním okně to funguje stejně (protože zrcátka jsou napíchlý ze stejnýho relátka) 😀

Relé na univerzálním plošňáku

Princip

Jedná se o jedno z základních zapojení obvodu 555 – monostabilní klopný obvod.
Stisknutím tlačítka start se na výstupním pinu (3) objeví vysoká úroveň napětí. Po době nastavené rezistory R1 a R2 a kondenzátorem C2, nebo při stisku tlačítka stop se obvod opět vypne – na výstupu (3) nízká úroveň napětí.

IO555 může přímo spínat neindkční zátěž do 200mA. Použile-li se na výstupu relé je třaba použít paralelně k cívce ochranou diodu proti napěťovým špičkám při vypínání. Diody v zapojení se nesmí nikdy vynechat, hrozí poškození IO. Relé je třeba použít takové, které splňuje základní podmínku pro připojení zátěže k vývodu 3 IO – maximální proud cívkou relé může být 200mA. Proto pro určité napájecí napětí lze snadno z Ohmova zákona vypočítat minimální odpor cívky.

V tomto případě je výstup navíc zatížen LED s odběrem 20mA. Napájecí napětí obvodu bude 12V. Výpočet tedy bude vypadat asi takto:

  • R=U/I [Ohm; V, A]
  • R=12/(0,2–0,02)
  • R=66Ohm

Minimální odpor cívky relé musí tedy být 66Ohmů. Já použil relé, které má odpor cívky 167Ohmů, takže je výstup IO zatížen 108mA (20mA odebírá dioda).

Výpočet délky impulzu

  • T=1,1 * (R1 + R2) * C1
  • T = perioda v sekundách [s]
  • R1, R2 = odpor v ohmech [Ohm]
  • C1 = kapacita ve faradech [F]

Maximální spolehlivá perioda u tohoto obvodu je asi 10 minut. Dejte si pozor na elektrolytické kondenzátory. Jejich hodnoty mají vysokou toleranci a chyba ve výši až 20% je poměrně běžná. Dále u elektrolytických kondenzátorů pozor na samovybíjení, které je u běžných kondenzátorů s vyšší kapacitou již poměrně vysoké a prodlužuje periodu T.

Obrázky

Schéma zapojení

Pokusný zapojení na nepájivým poli

Komplet napájený baterkou. Jako zátěž je použita žárovka 12V 35W

Detail

DPS ze strany součástek

DPS ze strany spojů

  1. paja paja

    ahoj, měl bych velkou prosbu, já bych takové relé potřeboval, ale aby bylo ovládáne plusovým signálem a bez leddiody, můžu poprosit jak by vypadalo úpravené schéma, moc děkuji, paja

  2. Diego Diego

    Zdarec, když tady píšeš že spolehlivé časování je asi 10 minut tak jak udělat třeba 30 minut? 🙂 Klasickym zapojenim KO z diskrétních součástek? To by mohlo jít ne? 🙂

    • Peťan: S dlouhejma časama je problém. Hodně se uplatňujou nepřesnosti součástek (hlavně kondenzátorů). Nemluvě o nastavování (dvakrát přenastavit půlhodinovej časovač zabere minimálně hodinu 😀 ). Ideální by bylo mít přesnej časovač s krátkým časem (řekněme jednotky minut) a ten propojit čítačem. Ideálně by šel použít časovač CMOS 4017. Na vstup Clk by se přived signál řekněme s periodou 10 minut. Z výstupů Q0 až Q9 postupně vychází signál s periodou 10 minut (nejdřív 10minut z Q0, potom 10 minut z Q1, …). Propojením výstupů Q0, Q1, Q2 se vytvoří půlhodinovej impulz. Pak se nechaj 3 výstupy volný a Q6 se zapojí na reset. Takže, když po 60 minutách dojde impulz k Q6, tak se obvod vyresetuje a časování začne od začátku. LEDky by to utáhlo, relé je potřeba připojit přes tranzistor a připojit diodu proti špičkám (jako ve schmatu vejš). V tehlech hodinách: http://www.mylms.cz/text-digitronove-hodiny/ jsou čítače (CMOS 4040) použity jako dělič frekvence z krystalu. Tady je schéma semaforu: http://pandatron.cz/?…. Princip je uplně stejnej, akorát se nepoužívá reset.
  3. pepa pepa

    [3] paja: Tak tu ledku s R5 normálně vynecháš a místo tlačítka start dáš NPN tranzistor, samozřejmě s odporem na bázi (třeba 100k).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *