mylms

... powered by RS2



Arduino a Visual Studio

Zprvu říkám, že nejsem žádnej programátor… Vlastně mě ani Arduino nějak nebere. Nejsem jeho zastáncem, ani odpůrcem. Ale stejně jako pomalejší USB (v 1.1) vyhrálo „válku“ proti rychlejšímu FireWire, Arduino vyhrává na poli vývojových desek pro amatéry. Za stejnou cenu (teď se bavím o originálu, ne o čínských kopiích) jako Arduino lze koupit pokročilejší vývojové desky a procesory např. od SMC. Arduino má však výhodu v obrovské komunitě (i výrobci jako Siemens umožňují začlenení Arduino Shieldů do svého hardware), nízké ceně (včetně ostatního hardware), která ještě klesá při použití čínských kopií  a ohromné spoustě již hotového kódu, který si lze v podstatě poskládat k sobě a vytvořit fungující věc. Nakonec může Arduino sloužit jako odrazový můstek pro dospělejší systémy…

Někomu vadí, že je Arduino moc jednoduché – přirovnal bych ho třeba k PLC, LabView apod. Tam člověk taky neřeší low-level program. Jenom k sobě skládá části již hotového kódu a vytváří svůj vlastní program. Pokud člověk potřebuje absolutní kontrolu nad procesorem, není Arduino volba číslo jedna…pro všechny ostatní, nebo alespoň do začátku je to použitelný kus hardware. Myslím, že v dnešní době „fejsbuků“ by Assembler stejně všechny odradil… 

 

Pokračování tohoto článku »»»


Napsal Petan před třemi týdny v kategorii Elektronika Programy. Připojeno 0 komentářů.






Rozběh hvězda-trojúhelník s modulem Siemens Logo!

V článku Přepínání hvězda-trojúhelník je uvedeno, že místo manuálního, nebo specializovaného obvodu může být použit pro rozběh hvězda-trojúhelník např. průmyslový automat. Často se tyto automaty ve strojích nacházejí – ať už nejjednodušší „chytré relé“ jako je Siemens Logo!, nebo řídící systémy jako je Simatic S7, Tecomat, …

Zde naleznete několik modifikací řízení rozběhu hvězda-trojúhelník řízených pomocí programovatelného relé Siemens Logo!

Silový obvod přepínání hvězda-trojúhelník je stejný jako u ovládání pomocí časového spínače. Jediné, co se liší je řízení jednotlivých stykačů.

logo-yd-5

Zapojení silového obvodu

Pokračování tohoto článku »»»


Napsal Petan před měsícem v kategorii Elektronika. Připojeno 0 komentářů.






Zapojení a základní nastavení frekvenčního měniče

V tomto článku se budu zabývat instalací a základním nastavením frekvenčního měniče. Proberu zde základy návrhu a zapojení a nastavení pohonu. Vždy je nutné řídit se manuálem ke konkrétnímu frekvenčnímu měniči.
Přehled zapojení různých motorů naleznete v článku Přehled a zapojení motorů.

frekvencnimenic-10

Frekvenční měnič Invertek

 

Ke správnému návrhu pohonu jsou nezbytné tyto kroky:

 

K čemu slouží frekvenční měnič?

Zjednodušeně, frekvenční měnič slouží k řízení otáček (nejen) asynchronních motorů. Třífázové asynchronní motory s kotvou nakrátko mají výhodu ve velmi jednoduché konstrukci a tedy i nízké ceně. Jejich nevýhodou je poměrně složité řízení otáček. V podstatě jediný způsob, jak efektivně řídit jejich otáčky je změna frekvence napájecího napětí. Varianta zapojení třífázového motoru s pomocným kondenzátorem a řízením triakovou regulací je velice neefektivní. Další nevýhoda je velký proudový náraz při zapnutí. Ten se však dá omezit přepínáním hvězda-trojúhelník, nebo pomocí softstarteru.

Použitím i nejlevnějšího frekvenčního měniče lze jednoduše měnit otáčky motoru, měnit rychlost rozběhu a doběhu (omezí se tím proudový náraz), měnit směr otáčení apod. Lze i snížit spotřebu elektrické energie – např. u ventilátoru/čerpadel se mění podtlak/tlak snížením, nebo zvýšením otáček motoru. Není nutné točit motorem na jmenovité otáčky a používat škrtící klapky, variátory apod. Některé měniče umožňují regulaci otáček na nastavenou hodnotu se zpětnou vazbou od analogového čidla. Lze tedy velmi jednoduše řídit např. výstupní tlak čerpadla, případně podtlak v odsávání pouze za použití měniče a jednoho externího čidla.

Nevýhoda frekvenčních měničů je kromě ceny také dodržení EMC kompatibility. Měniče způsobují rušení, které je nutné odstínit. K tomu slouží buď zabudované, nebo externí filtry a tlumivky. Ty však mohou způsobovat vypadávání předřazených proudových chráničů, protože mají vždy nějaký unikající proud. Dále je pak vhodné použít stíněné kabely k motoru – to platí zejména u dlouhých vedení.

Pokračování tohoto článku »»»


Napsal Petan před třemi měsíci v kategorii Elektronika. Připojeno 1 komentář.






Automatický sodobar

Vyrobit si svůj vlastní sodobar – výrobník sody mě napadlo v parném létě, kdy jsem pil nějakou limonádu… Dnes se prodává spousta různých výrobníků sody. Začíná to těmi retro – skleněná láhev v pletivu na sifónové bombičky, přes různé výrobníky sody ve stylu SodaStream až po zcela profesionální, většinou kancelářské, nebo průmyslové výrobníky sody v cenách od dvaceti tisíc výše.

Tu starou retro láhev bych určitě taky někde vyhrabal. Bombičky by se musely koupit. Další variantou je SodaStream a jeho klony. Tam je princip v podstatě podobný – nalít vodu, vložit bombičku a natlakovat. Bombičky jsou taky celkem drahé (v poměru na 1 l sody). Na internetu se dají koupit různé redukce na doplňování bombiček, nebo přímo na připojení k velké tlakové láhvi, dají se doplnit v plnírnách cca za 100 Kč, takže cena plynu klesá. Ale stále tu je nákupní cena zařízení a to manuální nalévání vody do láhve a ruční tlakování…Nemá to holt ten správný světácký styl.

 

 

 

Rozhodl jsem si tedy postavit svůj vlastní, zcela automatický sodobar. Jeho cena, bez tlakové láhve je dosti podobná domácím výrobníkům sody. Komfort a cena výsledné sodovky je několikanásobně na lepší úrovni.

 

sodobar-18

Sodobar během testů a konfigurace

Pokračování tohoto článku »»»


Napsal Petan před čtyřmi měsíci v kategorii Elektronika. Připojeno 0 komentářů.






Triakový regulátor/triaková regulace

Od doby, co se dá z Číny „cokoliv“ objednat za vyloženě nízkou cenu nemá moc smysl některé věci vyrábět. Jednou z nich je jednoduchý triakový regulátor/triaková regulace výkonu sloužící k regulování např. svitu žárovky, rychlosti otáčení jednofázového motoru apod. Toto je opravdu levný a jednoduchý triakový regulátor výkonu.

 

triak-regulator-9

Pokračování tohoto článku »»»


Napsal Petan před čtyřmi měsíci v kategorii Elektronika. Připojeno 1 komentář.